Výtažky z rostlin jsou pro vaši pokožku to nejlepší, ale jak nalézt skutečně přírodní produkt?
Kosmetologie považuje za přírodní kosmetické prostředky, které jsou vyrobeny z přírodních materiálů s jejich typickým charakterem.
Předpisy upravující označení výrobků dnes umožňují výrobcům použít označení „přírodní kosmetika“ i tehdy, je-li v konečném výrobku opravdu jen velmi málo přírodní látky, zbytek může být syntetický.
Čtěte také:
Hezké jaro na zahrádce začíná už na podzim
Stačí například jen pravá přírodní silice použitá k parfemaci.
Co je tedy opravdu přírodní?
Pokud najdete na etiketě mezi ingrediencemi názvy jako petrolatum (vaseline), paraffinum liquidum či propylen glycol, základ přípravku tvoří právě minerální oleje nebo deriváty získávané z ropy.
Takový výrobek nelze považovat za pravou přírodní kosmetiku, ačkoli mezi dalšími složkami mohou být i arganový, jojobový či mandlový olej, bambucké máslo, výtažky z manga, aloe vera, léčivého heřmánku, měsíčku nebo růže. Nejsou však těžištěvou surovinou při výrobě.
V přírodních výrobcích naleznete na prvních místech ve složení zpravidla rostlinné oleje – mandlový, olivový, palmový, kokosový, jojobový, avokádový.
Může to být také olej z jader slunečnice, vlašských ořechů, meruněk, broskví, švestek nebo arašídů. Občas, například v balzámech, bývají na začátku seznamu obsahových složek také vosky – včelí, karnaubský, kandelilový či lanolínový.
Pokud jsou oleje i vosky ve složení přírodních přípravků uvedeny jako první, protože jich je ve výrobku nejvíce, můžeme se spolehnout, že tvoří základ čistého přírodního přípravku.
Za nejrizikovější složky kosmetiky se dnes považují parabeny používané jako konzervační látky, po nich jsou druhé nejrizikovější parfémy.
Pod zkratkou PMBEP – neboli propyl-, methyl-, butyl- a ethylparaben – nebo jen její částí je dnes najdete nejen v syntetické, ale už iv takzvané přírodní kosmetice.
Bříza převislá
Je to známý elegantní štíhlý strom se stříbřitou kůrou a jednoduchými, dvojitě pilkovitými listy, které po dešti pěkně voní, dorůstající výšky šesti až osmi metrů. Brzy na jaře vytváří samčí a samičí květiny – jehnědy.
Bříza roste na rašeliništních loukách a v horském prostředí, ve výšce tisíc až tisíc pět set metrů. Uchycuje se za téměř nemožných podmínek – ve vlhku, v suchu, teplých i chladných polohách, dokonce na zdech, v okapových žlabech a jinde.
Kůra je v mládí a na větvičkách hnědá, později se mění na bílou, příčně se odlupující borku, která je neocenitelnou pomůckou při rozkládání ohně v přírodě.
Extrakt z jejích listů povzbuzuje metabolismus a má na organizmus výrazné čistící a detoxikační účinky. Bříza se v kosmetice využívá zejména k ošetřování vlasů a v tělových přípravcích s proticelulitidními účinky.
K zevnímu použití se velmi dobře osvědčil odvar z břízy na různá onemocnění kůže, která mohou být zánětlivého a infekčního charakteru, například na některé ekzémy.
Březová šťáva pomáhá také při nadměrném pocení nohou a účinně hydratuje pokožku. Březový odvar lze použít na koupel, která má příznivý účinek na pokožku, například na různé druhy vyrážek, ale i na pročištění pokožky, protože bříza má dezinfekční účinky.
Březová kůra obsahuje vitamín C, třísloviny, silice a pryskyřici, která velmi dobře pomáhá při zánětlivých kožních a infekčních kožních problémech.
Citron
Citrony jsou plodem citroníku, stromu rostoucího především ve Středomoří. Citron je stará kulturní rostlina, která pochází podobně jako ostatní citrusovníky, z oblastí mezi jižní Čínou a Himalájemi.
Ve 12. století byl přivezen do oblasti Středozemního moře pravděpodobně Arabové, odtud se rozšířil dále.
Dnes jsou kromě jižní Itálie a USA hlavními producenty citrónů Jižní Amerika, Španělsko, Argentina, Afrika a Austrálie.
Citrony se vyznačují výrazně osvěžující vůní, která je koncentrována v éterických olejích ve slupce. Citronový olej má na pokožku tonizující, ale také čistící a dezinfikující účinek.
Vitamin C a další antioxidanty, které citrony obsahují, chrání buňky proti poškození volnými radikály, které zapříčiňují stárnutí.
Citronová šťáva pomáhá také na stařecké skvrny a jizvy. Citron se tradičně používá jako stimulant jaterních funkcí, podporuje proplachování toxinů z krve a tím udržuje pleť bez nežádoucích skvrn.
Ratanha nebo ratanhia
Andští indiáni odnepaměti používají kořen kramérie třítyčinkové při zánětech dutiny ústní. Mohutný kořen rostliny pochází z Peru a obsahuje kondenzované katechinové třísloviny a kyselinu tříslovou.
Výtažek ze sušeného kořene má stahující účinky a zvláštní využití našel v přípravcích pro ústní hygienu.
Dnes se vyrábějí ústní vody obsahující ratanhii, které podporují přirozené funkce sliznice dutiny ústní a ústní mikroflóry, zpevňují dásně a pomáhají při jejich krvácení.
Proskurník lékařský
Zklidňuje pokožku, zmírňuje svědění, udržuje kůži hydratovanou a zahaluje ji do uklidňujícího obalu. Síla a účinnost rostliny spočívá v jeho slize – látce, která se tvoří ve všech částech rostliny, zejména v kořenech.
V kosmetice se zvykne používat ve formě vodně-alkoholického extraktu ze sušených kořenů. Na Slovensku roste v jižních oblastech na vlhkých slaných teplých loukách.
Hojně se vyskytuje iv oblasti Středozemního moře. Sklízí se kořen a květ. Kořen se vykopává na podzim nebo na jaře z dvou až tříletých rostlin.
Listy se sklízejí před kvetením pouze postupně. Květ se sklízí v době kvetení. Je to stará léčivá rostlina s odhleňovacím účinkem. Používá se u katarů dýchacích a trávicích orgánů.
Z odvarů se připravují sirupy, čaje a obklady. V kosmetice se využívá jako přirozený zdroj AHA kyselin, které pomáhají odlupovat odumřelé kožní buňky, regenerovat pokožku a urychlovat tvorbu nových buněk.
Kromě toho proskurník zvyšuje vlhkost, flexibilitu a elasticitu pokožky.
