Jedním z běžných způsobů, jak dochází ke změně vlastnického práva k nemovitostem, je také darování. Není to zcela jednoduché, protože darovací smlouva musí splňovat požadavky v Občanském zákoníku, ale také právní úpravu podle více dalších zákonů. Specifika takového darování nám přiblížila Veronika Michalíková z advokátní kanceláře AKMV.
Jaké podmínky musí splňovat darovací smlouva na nemovitost?
Darovací smlouva v případě darování nemovitosti musí mít ze zákona písemnou formu. Dárce jí obdarovanému bezúplatně přenechá nemovitost a obdarovaný dar přijímá. Jde tedy o dvoustranný právní úkon a pro úspěšné darování nestačí projev vůle dárce něco darovat, ale vyžaduje se i právní úkon ze strany obdarovaného v podobě přijetí daru. Pokud je obdarovaným nezletilé dítě, úkon se poněkud komplikuje.
Jak tedy postupovat při darování nezletilému dítěti?
Podle Občanského zákoníku mají nezletilí způsobilost jen k některým právním úkonům, některé nemohou děti platně uskutečnit. Právě takové úkony může jejich jménem provést zákonný zástupce, ve většině případů rodič. Specifická situace nastane v případě, je-li rodič v postavení dárce. Pokud by měl rodič vystupovat jako dárce a zároveň i jménem dítěte udělit souhlas s přijetím daru, mohlo by se jednat o střet zájmů. V takových případech je třeba schválení právního úkonu nezletilého soudem. Schválení soudem se vyžaduje iv případě, jsou-li rodiče jako zákonní zástupci pověřeni i spravovat majetek nezletilých, a nejde-li o běžnou věc, je rovněž třeba iv těchto případech k nakládání s majetkem schválení soudu.
Čtěte také:
Zavěšená zahrádka
Jak lze vyřídit schválení právního úkonu nezletilého soudem?
Schválení právního úkonu nezletilého soudem je upraveno v Civilním mimosporovém řádu. Návrh na řízení je třeba podat u okresního soudu, v jehož obvodu má nezletilý v době zahájení řízení bydliště určené dohodou rodičů nebo jiným způsobem. V návrhu je třeba zejména specifikovat, jaká nemovitost má být nezletilému darována a proč je přijetí daru v zájmu dítěte. Součástí návrhu je i návrh darovací smlouvy. Návrh nepodléhá soudnímu poplatku. Úkolem soudu je posoudit, zda je přijetí daru ve skutečném zájmu dítěte, jelikož v některých případech může být darovaná nemovitost například zatížena zástavními právy, věcnými břemeny nebo může být například ve velmi špatném technickém stavu, který může vést ke vzniku škody nebo ohrožení bezpečnosti.
Co musí obsahovat darovací smlouva při darování nemovitosti?
U darovací smlouvy nemovitosti jsou určitá specifika. Musí obsahovat především závazek dárce přenechat nemovitost obdarovanému a závazek obdarovaného dar přijmout, vymezení daru a vymezení smluvních stran. Kromě musí obsahovat i náležitosti vyžadované katastrálním zákonem a v případě, že se jedná o darování bytu i náležitosti podle zákona o vlastnictví bytů a nebytových prostor. Dárce a obdarovaný jako smluvní strany v darovací smlouvě musí uvést jméno, příjmení, rodné příjmení, datum narození, rodné číslo a místo trvalého pobytu. Pozemek musí být označen podle katastrálního území, parcelního čísla, uvedení, zda se jedná o parcelu rejstříku „C“ nebo parcelu rejstříku „E“, druhém pozemku, výměrou pozemku. Stavba musí být označena podle katastrálního území, soupisného čísla stavby, parcelního čísla pozemku, na kterém je stavba postavena. V případě darování nemovitosti, která je v podílovém spoluvlastnictví je třeba zlomkem uvést i velikost spoluvlastnického podíl, který se převádí. V katastrálním zákoně je jako povinná náležitost zakotveno i uvedení místa a času uskutečnění právního úkonu. Podpis dárce musí být úředně osvědčený.
Jaké údaje je třeba ve smlouvě uvést o bytě?
Darovací smlouva o převodu vlastnictví bytu nebo nebytového prostoru musí kromě uvedených náležitostí obsahovat i popis bytu a příslušenství, označení čísla bytu, čísla vchodu, rozsahu podlahové plochy a vybavení velikosti spoluvlastnického podílu dárce na společných částech domu, společných zařízeních domu, na příslušenství i zastavěném a přilehlém pozemku, určení a popis společných částí domu, společných zařízení domu, příslušenství a přilehlého pozemku V případě spoluvlastníků musí být určeno i to, které společné části, společná zařízení, části příslušenství nebo přilehlého pozemku užívá pouze část spoluvlastníků. Dále je třeba uvést úpravu práv k zastavěnému a přilehlému pozemku, vymezení velikosti spoluvlastnického podílu na přilehlém pozemku dohodou nabyvatele s vlastníkem domu, prohlášení nabyvatele o přistoupení ke smlouvě o společenství vlastníků nebo ke smlouvě o výkonu správy a úpravu práv k zařízením civilní ochrany, pokud se v domě nějaké nacházejí. Přílohou je potvrzení správce nebo společenství vlastníků bytového domu, že vlastník nemá žádné nedoplatky na úhradách za plnění spojená s užíváním bytu nebo nebytového prostoru.
Aby dítě nabylo vlastnická práva k nemovitosti, stačí tato darovací smlouva?
K nabytí vlastnického práva k nemovitosti nepostačuje jen samotné podepsání darovací smlouvy, vlastníkem se obdarovaný stane, až bude-li zapsán jako vlastník i na listu vlastnictví. Vlastnické právo se tedy nabývá povolením vkladu vlastnického práva do katastru nemovitostí příslušným okresním úřadem. Po sepsání darovací smlouvy a nabytí právní moci rozhodnutí soudu, kterým soud schválil právní úkon nezletilého tedy dalším krokem bude podání návrhu na vklad vlastnického práva k darované nemovitosti ve prospěch dítěte.
Jak se postupuje při darování nemovitosti dospělému dítěti?
V případě, že se rodiče rozhodnou darovat nemovitost zletilému dítěti s plnou způsobilostí k právním úkonům, bude nutné uzavření darovací smlouvy se stejnými náležitostmi, jako je popsáno výše a podání návrhu na vklad vlastnického práva do katastru nemovitostí. U dospělých dětí se schválení právního úkonu soudem v zásadě nevyžaduje.
